21.6. Letní slunovrat 
Začíná léto, slunce v tento den dosahuje svého vrcholu na obloze i ve své síle. Od tohoto dne pomalu slábne.
Pohanská oslava slunovratu byla natolik silná, že odolala snahám církve o její vymýcení. Když se ji tedy nepodařilo nikdy zakázat, církev ji přijala a dala jí nové jméno Svatojánská noc. Název je odvozen od světce Jana Křtitele, jehož výročí narození se v tomto období slaví.


24.6. Svatojánská noc a Jan Křtitel 
Po západu slunce přišla noc, jež byla spojena s mnoha magickými obřady a která prý skrývala mnoho tajemství. Naši předkově věřili, že v temné noci ožívají tajemné síly, které měly za úkol střežit poklady země. Mezi ně patřili čerti, čarodějnice a také bludičky a divoženky.
Svatojánské koření byl název pro byliny natrhané brzy ráno nebo večer do "půlnočního Jána". Bylo účinným prostředkem pro nemocen, sloužilo k výrobě nápojů s magickými účinky.
Zvyk, kterému věřily děti, spočíval v tom, že se do malého polštářku dala mateřídouška. Položil se pod stůl a na něj se dal obrázek svatého Jana Křtitele. Děti věřily tomu, že v noci přijde, na polštářku si odpočine a nechá jim pod stolem dárky a mlsání.
Velmi rozšířenou tradicí je pálení ohňů z velkých hranic. Děvčata hledala devatero kvítí (vlčí mák, chrpa, bílý bez, heřmánek, mateřídouška, jahodiny, bílé růže...), ze kterého uvila věnec, chlapci připravovali hranici. Ta se stavěla na kopci. Uprostřed hranice z chrastí a chvojí byl v zemi zaražen jehličnatý strom, na němž byly zavěšeny věnce z květin. Velmi oblíbené bylo přeskakování ohně. Někde se vyhazovala hořící košťata.
Na svatého Jana Křtitele nesměl zametat dům, aby se z něho nevymetlo štěstí


Týden po Letnicích se v neděli slaví slavnost Nejsvětější Trojice a poté ve čtvrtek (21.5.-24.6) svátek Božího Těla. Někdy připadá ještě na jaro, jindy už na samý začátek léta.

Nejsvětější Trojice
Křesťané věří v jednoho Boha ve třech osobách („Trojice“). Křesťané se nemodlí ke třem různým bohům, nýbrž k jedinému Bohu – Otci, Synu Ježíši Kristu a Duchu svatému. Proto jsou křesťané křtěni „ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“.
Ve výtvarném umění je Nejsvětější Trojice někdy zobrazována zpodobněním postavy starého Boha - Otce, mladého Ježíše Krista a Ducha svatého v podobě holubice. Jindy je symbolizována trojúhelníkem, jako v případě Božího oka nebo uplatněním trojbokého půdorysu zvláště u trojičních sloupů.

Boží Tělo
Ke kostelu pomalu přicházel slavností průvod s prosbami za příznivé počasí pro nadcházející léto a za ochranu před různými živelnými katastrofami. Cestu, po které kráčel kněz pod květy ozdobeným baldachýnem, zasypávaly malé dívenky vystrojené v bílých šatečkách s mašlemi na copánkách okvětními plátky růží a pivoněk, které měly uložené v ozdobných košíčcích. Větvičky břízy a lípy, jež zdobily čtyři oltáře, měly prý zázračnou moc.


29.6. Svatý Petr a Pavel  

Ani jeden z nich prý nebyl bezchybný... Oba apoštolové byli u nás vždy velmi váženi. Řídí počasí a pomáhají při suchu, což dokazují lidové pranostiky.
Petr - původním jménem Šimon, byl rybář. Měl bratra Ondřeje, také apoštola. Petr se s Ježíšem seznámil díky Ondřejovi, který je představil. Povídali si a vydali se spolu i na ryby. Nazval ho Petrem - skálou, na níž bude vystavěna církev. Petr šířil Ježíšovo učení už za jeho života a byl s ním až do konce. Ale zapřel ho. Dokonce třikrát, jak Ježíš předpověděl - dříve než zazpívá kohout. Jako připomínka kokrhá kohout i na pražském orloji. Je uctíván jako "nebeský klíčník" (zlatý klíč). Po Ježíšově smrti Petr litoval svého zaváhání a snažil se je odčinit.
Pavel - původním jménem Šaul/Saul (Šavel) bývá nazýván apoštolem národů. Procestoval půlku tehdejšího světa. Někde ho přijali, odjinud ho hnali. Z Damašku ho prý pašovali v koši dírou v hradbách. Podle legendy ho uštkla zmije, aniž mu jakkkoliv uškodila nebo ho poranila.
pranostiky:
Na Petra a Pavlíčka kvete každá travička.
Petr a Pavel chodí s nůší, koření a houby suší...
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.


4.7. Svatý Prokop 

V den svátku se dříve konaly Prokopské poutě, a to především v Příbrami, protože je svatý Prokop patronem horníků. Opustil rodinu a své postavení, aby žil jako poustevník. K poustevničení si svatý Prokop vybral samotu u řeky Sázavy, kde žil v jeskyni.


13.7. Svatá Markéta 
Svatá Markéta, jejíž svátek připadá na dobu žní, je uctívána jako patronka polních i jiných plodin. Prší-li na den svaté Markéty, říká se, že dala potřísnit ořechy, čímž jich mnoho zčervaví, jak zkušenost učí. S jejím jménem je spojena řada pranostik:
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Svatá Markyta vodí žence do žita.
Svatá Markyta velí: "Lidé, okopávejte zelí!"
Markéta patří mezi světce s přívlastkem drakobijce, podobně jako svatý Jiří. V žaláři se jí totiž měl zjevit ďábel převlečený do dračí podoby. Drak jí nabídl pomoc, ale Markéta poznala s kým má tu čest a odmítla ho. Vzteklý drak - ďábel dívku spolkl, ale ještě rád ji za chvilku vyplivl, neboť její dlouhé vlasy mu působily v krku nesnesitelné škrábání. Poté ho dívka zapudila znamením kříže a drak se propadl - podle dnešního podání do pekla. Markéta se stala patronkou žen ve chvíli jejich největší životní zkoušky, při porodu.

22.7. Svatá Marie Magdalena 
Máří Magdaléna vedla v mládí hříšný a nespoutaný život. Byla prý nádherná žena s překrásnými dlouhými vlasy až na zem. Později učinila pokání. Doprovázela Krista na jeho Křížové cestě a byla přítomná jeho smrti. Později, když šla jeho mrtvé tělo pomazat, nalezla jeho hrob prázdný. Tehdy se jí Kristus, který vstal z mrtvých, zjevil.
Stala se mimo jiné patronkou holičů a vlásenkářů, výrobců parfémů a pudrů.
Kdo chtěl mít dlouhé a kvalitní vlasy, měl si je stříhat o jejím svátku.
Na svatou Magdalénu se také nemělo koupat, protože by pod vodu stáhly koupajícího její dlouhé vlasy.
V tento den uzavřený sňatek nebyl platný, nebo také přinášel smůlu.

25.7. Svatý Jakub 
Na svatého Jakuba 25.července bývalo zvykem Shazování kozla.
Kozel byl načančán, ověnčen kvítím a pentlemi a byl dovlečen k věži. Tam mu přečetli kázání a rozsudek. Následně byl z této věže shozen.
Dole pod věží na něho čekal dav lidí i s řezníkem, který držel nůž. Po pádu zvíře ihned podřízl, aby se dlouho netrápilo. Kozlova krev se zachytávala a využívala se v léčitelství, měla prý čarovnou moc a byla účinná. Zájem o ni měli i lékárníci. Někde řezník maso prodal hned, jinde z něj vystrojil hostinu. Hojně se tato tradice vyskytovala ještě v první polovině 19. století a potom začala velice rychle upadat, poněvadž začala být považována za hroznou a nechutnou.
Pranostiky:
Na svatého Jakuba brambor prvá úroda.
Jak teplý svatý Jakub, tak studené Vánoce.
Svatý Jakub si rád zahromuje.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.

26.7. Svatá Anna 
Podle legendy byla Anna matkou Panny Marie, matky Ježíše. Anna se stala matkou až v dosti vysokém věku. Ona a její muž Jáchym nemohli mít dlouho děti. Jáchym se čtyřicet dní postil a modlil v poušti, Anna se modlila pod vavřínovým keřem a oba prosili o dítě. Oběma se zjevil anděl a ujistil je, že dítě mít budou. Narodila se jim dcera Marie.
Její slávu šířily řeholní řády po celé Evropě. Tradiční Anenská pouť patřívala k největším a nejslavnějším poutím u nás. Je patronkou těhotenství a všech těhotných žen.
Svatá Anna - chladno zrána.

10.8. Svatý Vavřinec 
Svatý Vavřinec jest prvý podzimec.
Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.
Na svatého Vavřince svícen do světnice.
Vavřincův déšť - myší úroda.

15.8. Nanebevzetí Panny Marie 

Svátek Nanebevzetí Panny Marie býval kdysi ve velké úctě. V kostelech se světily květiny a semena. Tento den posvěcená semena prý zaháněla bouřku, krupobití a také povodně. Řada míst, kde se Panna Marie zjevila nebo vykonala nějaký zázrak, jsou hojně navštěvována, jsou to tzv. poutní místa. U nás je velmi známá bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýnu a Svatá Hora u Příbrami. Modlitba "Zdrávas, Maria..." patří k nejrozšířenějším.

Východní církve jej slaví 28. srpna, což je 15. srpen podle juliánského kalendáře, předchází mu dva týdny půstu.

24.8. Svatý Bartoloměj 
Svatý Bartoloměj zavádí mrazíky a činí konec bouřkám.
Je-li o Bartoloměji den pěkný, bude pěkný podzimek a dobré víno.
Bartoloměj láme létu hlavu.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.

29.8. Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.

Vlaštovičky táhnou -  V. J. Sládek
Vlaštovičko leť, už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje, po strništi vítr duje,
bude brzy mráz.
Vlaštovičko, leť na sluneční jih.
Pavouk babí léto spřádá, muška též si pospí ráda,
až přiletí sníh.
Až ho napadne kolem našich vrat
a až bude meluzína kvíleti nám do komína,
budem´ vzpomínat.